D          Hmi
1. Za vesnici stával,
           G          A
   tam kde dobytek se pas
                 F#
   nikdy s nikým nemluvil,
         Hmi
   nikdo neznal jeho hlas
        G            A7
   vždy zůstal jenom na chvíli
     D             Hmi
   a důstojnou měl tvář
         G              A
   často jen tak prošel polem,
        F#7         Hmi
   jako dobrý  hospodář
     G           A           D
   a nikdo neví, odkud se tu vzal.

   A                   D
R: Byla vám to záhadná věc
      G           A
   že kdykoliv se objevil
       D            Hmi
   ten divný cizinec
   A7          A              D
   jako by nám tím chtěl něco říct

2. Když viděli ho poprvé,
   držel v rukou meč a štít
   prý za blázna ho měli,
   ale nechali ho být
   a do týdne se vojna zvedla
   bůhví proč a zač
   jen rychle prošla krajem,
   v patách za ní křik a pláč
   a nikdo neví, kde se ten muž vzal.

3. Když jednou přišlo sucho
   nejhorší za sto let
   on objevil se znova,
   prošel ke studni a zpět
   pak se v noci spustil liják,
   blesky bily tam a sem
   a přitom hvězdy zářily
   na nebi bezmračném
   a nikdo neví kde se ten déšť vzal.

4. Už dávno se tu neválčí
   a úrody je dost
   čas na práci i na lásku
   a důvod pro vděčnost
   to cizinec když před léty
   se zjevil naposled
   prý na tváři měl úsměv
   a v ruce bílý květ
   A pak už víckrát nevrátil se zpět.

5. Když mně to děda vyprávěl,
   tak zrovna kvetl vřes
   a já si vzpomněl na dětství,
   vidím to jako dnes
   Jako kluk jsem potkal lovce,
   nesl přes rameno síť
   pak i já svou první rybu chyt´.

6. A pak jsem jednou za bratrem
   až do Dublinu jel
   já na nedělní mši s ním
   tehdy do kostela šel
   Tam na zdi visel obraz,
   měl už oprýskaný rám
   ten muž co se z něj díval,
   to byl svatý Patrik sám
   a já najednou věděl, že ho znám.

   A já najednou věděl, že ho znám.