Nesu Ti láhev, silně podnapilej,
a dělám Ti jen ostudu,
jelikož nejsem pozorném a milej
a nikdy asi nebudu.

Jsem člověk mravně zkaženej a shnilej
a chci, aby se vědělo,
jakej to vedu život rozmařilej
a že mi jde jen o tělo.

Tak běž a stáhni rolety!
A mrskni sebou máme málo času,
tak nechtěj, abych Tě bral kolem pasu
a čet milostný sonety.

Mně poezie nesvědčí.
Seš moje holka, tím je všecko dáno:
jdem dělat lásku, skončíme až ráno
a zvládneme to bez řečí.

Nesu Ti láhev, silně podnapilej,
kdyby se Ti snad nechtělo.
O mě se neboj, já jsem vždycky čilej,
mně totiž jde jen o tělo.

A moje láska je cit ledabylej,
a když už říkám něžnosti,
řeknu, že Amor, hajzlík rozpustilej, 
mi rozporcoval vnitřnosti.