RF: Jak ti to jen říct dívko s violou Když mám ústa bránu zamčenou Jak ti to jen říct kde odvahu brát Na pár slůvek holka mám tě rád Často tě vídám na nádraží Ale nemám ani sílu říct ti ahoj jak se máš Nosíváš nástroj v podpaží Prohlížíš si noty a svět kolem nevnímáš Já však mám Touhu být s tebou Dál mě vlci ženou Tam až za polární zář Krutej mráz A zima je mi Rád opustím zemi jen když pohladím tvou tvář V půlnočním kupé přišel můj čas Najednou si sedáš ke mně Jasný znamení když se vlak rozjel a světla zhas za chvíli tvá hlava končí na mém rameni Já se chvěl Jako vždycky Tál jak led arktický Přál si najednou vše říct Povídal jsem o tvé kráse Tál a usmíval se Hvízdal s vlakem na měsíc Budím tě Otvíráš oči Zpátky všechno končí Vstáváš a nic netušíš Mlčení se říká zlato Vím co já koupím za to Dám ti stříbro do uší