Luštím čáry na dlaních, co mi říkaj, kudy jít?
Je tam psáno, kdo táhne dámou.
Svůj osud nechci znát, sám si plním kalendář,
rány snáším pro klid svých zbraní.
Já v klidu naslouchám, co mi říká vnitřní hlas.
Krásnej příběh mi našeptává, záměr nabíjí,
poučení z chyb je povinný, tak zní dávnej řád.
Můžem se smát, problémům i přáním.
Mám život rád i v těžkých chvílích.
Můžem se smát a blázni být.
Mám život rád, poprvé.
Není to zdání nebo klam, lest či tajnej plán.
Jen má touha, šťastnej žít.
Já to zkrátka dám a vím, že nejsem sám.
Starejch šrámů cítím dotek.
Kdo chce mi zkřížit plán, tomu jednu šanci dám.
Války, těma mi sílu dává, trable zavál sníh.
Padlej list spálil mráz, kouzlo krásnejch ztrát.
Můžem se smát a blázni být.
Mám život rád i v těžkých chvílích.
Můžem se smát a blázni být.
Mám život rád, poprvé.
Co mi patří vím že najdu.
Neumím se bát, úděl mám.
Létám, tak kdo mě v letu podrží.
A kdo chce znovu léta se mnou dál.
Můžem se smát, žít je tak fajn.
Můžem se smát, to je fér.
Můžem se smát, problémům i přáním.
Mám život rád i v těžkých chvílích.
Můžem se smát a blázni být.
Mám život rád, poprvé.
Můžem se smát.
Mám život rád.
