Zvláštní chlápek, mág věčný spásy.
Samozvanej kritik bez limitů.
Patří k těm, co zkoumaj cizí práh.
A ten svůj nikdy neměl akorát.
Žádnej soucit, všechny kolem srážel.
Tou cestou kráčel do prázdna.
Zákon zněl... Čeká tě volnej pád.
Byl jako vůz, co zná jen jeden kvalt.
Bral a říkal dávám.
Dal a přesto ztrácel.
Smet ho hvězdnej prach.
Světem kráčel a rozdával.
Moudra, rady a nevěřil.
Věčně sám, nepozvanej.
Bez vazeb a ztrát, zkoušel to dát.
Nebuď blázen povídal.
Pořád moudra rozdával, věčně sám nepozvanej.
Bez vazeb a ztrát, zkoušel to dát.
Zvláštní příběh čtu mezi řádky.
Šetřil svý síly na zázrak.
Neslyšel, co trhá jeho plášť.
Kopal hrob a živil svoji zášť.
Bral a říkal dávám.
Dal a přesto ztrácel.
Smet ho hvězdnej prach.
Světem kráčel a rozdával.
Moudra, rady a nevěřil.
Věčně sám, nepozvanej.
Bez vazeb a ztrát, zkoušel to dát.
Nebuď blázen povídal.
Pořád moudra rozdával, věčně sám nepozvanej.
Bez vazeb a ztrát, zkoušel to dát.
