Tu první nepostřehneš ani
Neslyšně projde modrou plání
Tak jako zakázaná něha
Smlčí ji voda bezebřehá

Za první vlnkou druhá běží
I tu postřehneš jenom stěží
Je neznatelná křehká tichá
To mořská panna ze sna vzdychá

Ta třetí ostří mořský písek
Než sama sebou zkonejší se
Roztančí siluety mraků
Rozmarná chůva mořských ptáků

Krajkový závoj mořské pláže
Je čtvrtá vlna vlastně páže
Své paní zatím věrně slouží
Ale už prahne dychtí touží

Na dívčí ňadra žárlí pátá
Ach vlnko vlnko jankovatá
Chci spojit svou sůl s Tvojí solí
Jen netlač tolik to už bolí

Nic šestou vlnu neomlouvá
Když dychtivě se k břehům vzdouvá
Do slabin země vniklo za ní
Vášnivé drsné milování

Sedmá už nemiluje ničí
Krvavé cáry slabik křičí
Umí jen modřiny a šrámy
Když bičuje nás chaluhami

Trojzubec Poseidonův bodá
Tisíce čepelí má voda
Břeh osmou vlnou rozdrcený
Zbyla jen voda - země není

Devátá vlno marná pýcho
Výkřik se někdy změní v ticho
Marně své velikosti věříš
Když není nikdo kdo Tě změří …