Tu první nepostřehneš ani Neslyšně projde modrou plání Tak jako zakázaná něha Smlčí ji voda bezebřehá Za první vlnkou druhá běží I tu postřehneš jenom stěží Je neznatelná křehká tichá To mořská panna ze sna vzdychá Ta třetí ostří mořský písek Než sama sebou zkonejší se Roztančí siluety mraků Rozmarná chůva mořských ptáků Krajkový závoj mořské pláže Je čtvrtá vlna vlastně páže Své paní zatím věrně slouží Ale už prahne dychtí touží Na dívčí ňadra žárlí pátá Ach vlnko vlnko jankovatá Chci spojit svou sůl s Tvojí solí Jen netlač tolik to už bolí Nic šestou vlnu neomlouvá Když dychtivě se k břehům vzdouvá Do slabin země vniklo za ní Vášnivé drsné milování Sedmá už nemiluje ničí Krvavé cáry slabik křičí Umí jen modřiny a šrámy Když bičuje nás chaluhami Trojzubec Poseidonův bodá Tisíce čepelí má voda Břeh osmou vlnou rozdrcený Zbyla jen voda - země není Devátá vlno marná pýcho Výkřik se někdy změní v ticho Marně své velikosti věříš Když není nikdo kdo Tě změří …