Všude kolem cítíš jenom velkou zlost, lidi slepí jsou, do očí se vkrádá lhostejnost, ne náhodou. Jenom samej vztek, zloba, křik a pláč, čekáš polibek toho, kdo tě má rád. Jen málo dnů ten život náš potrvá, a láska nás, všechny jak jsme tu, přetrvá. Tak rozdávej, když srdce tvý má co dát, óó člověk nemůže jen brát. A srdce málokdy lidi otvíraj - se to nenosí, v hlavě asi dlouhý, velký hovno maj - jsou jak bosí. Mysl ovládaj - děvky chlast a chtíč, lži navrch maj - ty zvedáš svůj kříž. Jen málo dnů ten život náš potrvá, a láska nás, všechny jak jsme tu, přetrvá. Tak rozdávej, když srdce tvý má co dát, óó člověk nemůže jen brát. Všichni dál na hromadu svou, snáší víc a bez lásky jdou. Až se někdy snad vzpamatujou, jen málo dnů pak budou mít - pochopí Jen málo dnů ten život náš potrvá, a láska nás, všechny jak jsme tu, přetrvá. Tak rozdávej, když srdce tvý má co dát, óó člověk nemůže jen brát. Jen málo dnů ten život náš potrvá, a láska nás, všechny jak jsme tu, přetrvá. Tak rozdávej, když srdce tvý má co dát, óó člověk nemůže jen brát. Jen málo dnů ten život náš potrvá, a láska nás, všechny jak jsme tu, přetrvá. Tak rozdávej, když srdce tvý má co dát, óó člověk nemůže jen brát.