C F C
1. Popravdě říct, když ztiším hlas,
G F
mohu dnes vám, tak pojďte mezi nás
C F C
ze starých dnů ten příběh znát,
G F C
jsou to už léta, co nad ním přemítám
G F C F
jak nad svým plátnem šílený malíř sám.
C
R: Vyrovnával si ten stín barev,
Ami
jimi uchovával život v obrazech svých,
C F C F C
nemohl spát pro ty ďábla oči, ďábla oči,
F C G C
ďábla oči - dílo rukou svých.
2. Zlacený rám, v něm ďábla tvář,
má zakletou v očích podivnou zář,
láká ho být, ouha, zůstane sám
s nožem a plátnem šílený malíř sám,
jen se svým plátnem šílený malíř sám.
C F C F C
R: + nemohl spát pro ty ďábla oči, ďábla oči,
F C G C
ďábla oči - dílo rukou svých.
3. Z toho plátna, jak vím, šla hrůza a strach,
snad proto ten malíř krás pak sám si na život sáh',
kamennou tvář má teď mnohý z vás,
a to jen zčásti zná tajemný ďáblův vzkaz,
jen malou částí zná ho teď každý z vás.
R:
D
R: Vyrovnával si ten stín barev,
Hmi
jimi uchovával život v obrazech svých,
D G D G D
nemohl spát pro ty ďábla oči, ďábla oči,
G D A D
ďábla oči - dílo rukou svých.
