Starej rybář loví v zátoce Vltavy Lov ryb ho v podstatě už dávno nebaví A tak vnadí, čeká a seká už jenom ze zvyku Místo aby seděl v teple v hospodě Zebou ho nohy jak teče mu do lodě Pro pár stříbrnejch šupin v děravým vezírku Šedivá obloha nad ním i pod lodí On staženej má žaludek že se sem nehodí A vepsáno do tváře že se s rybama nepáře A jak se čas zrychluje a stáčí k poledni Ryby se stahují k loďce a kolem ní Roztáčej vír až voda strhává loďku i s rybářem Hej rybáři máš šupinu na tváři A na kabátě zaschlou rybí krev Hej rybáři po krvi jdou komáři Zbav se ze dna lodě rybích střev Zmatenej rybář s vesly zapolí Funí a heká když v tom ho na prsou zabolí Svaly mu ochably no bodejť by ne Vždyť lovil vždycky jenom v sedě A krůpěje potu mu vyrážej na čele Když zaslechne píseň co zpívaj mu andělé O tom že s úlovkem to dnes už vypadá bledě A přízraky všech ryb co kdy vykostil Roztáčej loď stále větší rychlostí Až pozvolna opouští hladinu Vltavy A krouživým pohybem loď stoupá vzhůru Nad šedý mraky až kamsi do azuru A na hladinu padaj věci z rybářský výbavy Hej rybáři máš šupinu na tváři A na kabátě zaschlou rybí krev Hej rybáři po krvi jdou komáři Zbav se ze dna lodě rybích střev Hej rybáři je konec vzdej to a pruty zahoď Život nelze, nelze vyhrát, bez lásky Hej rybáři vzhůru stoupá tvoje loď Na cestu poslední ti mávaj rybí ocásky A když se rybář zbavil šupiny ve tváři A ze svých rukou smyl rybí krev Zůstal po něm jenom splávek na šedivym nebi Zůstal po něm jenom splávek na šedivym nebi