C   C   G7    C

   C                              F
1. V ústech mám tu hořkou příchuť plánů,
                 Dmi                 C
   těch plánů, které chtěl můj táta žít.
                             F
   Touhy díky již pak jednou k ránu,
        Dmi                      G7
   vzal rád i práci v tomhle nádraží.
 
       C           G7       C
R: Dva páry kolejí pokryté rzí,
        F          G7           C
   jen málo kdy až sem vlak dorazí,
          F          G7              C              F
   i když práce není moc, často jsem vzhůru přes půlnoc
     C                G7        C
   a vstávám, když se den probouzí.

   C     C     G7    C     

2. Táta říká to se zítra změní,
   ty zmůžeš co ti lítat překáží,
   pak sám to poznáš, že svět vůbec není,
   jen zábradlí na tomhle nádraží.
 
R: 2x
   +  C     C     G7    C