Padá dážď a vzduch zvlhol vodou
musím isť ďalej cestou sám
koľko míľ prekliatych už mám za sebou
koľko krát sa vratiť mám
Tak blúdim po mestách snov
občas nazriem do výkladov
všade ticho, len zopar aut
nemôžem zostať aj keď to mesto mam veľmi rád
Padá déšť nebe zdobí duhou
po cestach nezbejvá než jít
tisic krát, sebe sám chtěl bych poslechnout
jeden krát jinak začít žít
Jen smutnej stín se plouží za mnou
ulic pár noc mírně přikrejva tmou
chtěl bych jít do jediný z nich
bludnej kámen nemůžu překročit
Smutné tu zostali koruny stromov
ty pamatujou na lepší dny
tak rád by som sa chel zas vrátiť domov
ale ten vlak už je poslední
