Hm            A                        G         Hm
Já jsem byl desperát ten sen k ránu se mi zdál
A                  Em  D      A
já byl v něm pistolníků král
Em          Hm                A            G 
zase jsem v houští číhal na svůj dostavník
Em              Hm              A           G 
v patách jen kletby mužů ženský pláč a křik
Hm         A                             G   A     D
až podlej výstřel mě z mejch snů vykázal
G             A
jenže žiju dál.

Já jsem byl lodník i s tou chůzí houpavou
s plachtou bílou nad hlavou
já měl jsem perel víc než žoků s bavlnou
a neznal pevnou zem jen vlnu za vlnou
pak v prudký bouři oceán mě pohltil
a já se probudil.

Já stavěl přehradu tam kde nejprudší byl proud
pár silných betonových pout
a tam kde řeka letí dál do kaňonu
sklouzla mi noha po navlhlém balvanu
a jak ten kámen který zná svůj věčný pád
já nikdy nedopad

                        D         A    Hm     F#m G      F#m Em G A D  
tak můžu klidně vstát a jít a vstát a žít a bdít a žít a bdít.

Já řídil hvězdolet a chtěl jsem vesmír prokouknout
uprostřed našel jsem ten kout
kam odcházejí naše sny po ránu spát
možná se vrátím zpátky zas jak desperát
jen jedno můžu říct čím byl jsem byl jsem rád
a dokud budu snít tak dlouho budu žít
budu žít budu žít budu žít…