Zas uvařím si černou kávu dám kapesníček do rukávu a o rám okna opřu hlavu... pak budu čekat, čekat zprávu na kterou myslím týdny, léta snad přinese ji z mlhy světa či z nebeského dopuštění chlap, který tady všechno změní vzduch voní tak, že může opít snad proto slýchám dusot kopyt a kletby mužů s opratěmi tak za večerů zdává se mi sen o poštovním dostavníku přijíždí kurýr, tiskne kliku ten kurýr, který v okamžení mé stesky změní, změní jen vítr tápe mezi stromky a ruka téměř nevědomky s mým kapesníčkem pohrává si jak vypadá to z dálky asi? jako signál, že se vzdávám? Vždyť já se dávno vzdala zprávám - ať budou v jakémkoli změní jen když tu aspoň něco změní, jo změní jen když tu aspoň něco změní