Nádech a výdech. Zas a znova. K tomu zvuk srdce: Buch! Buch! Buch! Každému z kmene Adamova přisoudil tenhle rytmus Bůh. Rytmika vždycky pohotová - od chvil, kdy spustíš první křik až do dne, kdy tě země schová. Člověk je rodem tanečník. Do tance řeči řadil slova každý, kdo jednou vdechl vzduch: Čingischán, slečna Magdonova, účetní, mnich i dobrodruh. Každý byl rytmem obdarován, přidává k němu smích i vzlyk, každý svou chůzí sítě snová… Člověk je rodem tanečník. Ukrytá jako v houští sova, anebo v dubu letokruh, zní v tobě hudba staronová. Ten, který umí napnout sluch, slyší ji, cítí, v úctě chová… Ví, že jsme vlastně jeden šik okolo ohně šamanova. Člověk je rodem tanečník. Pravdu má kniha prorokova, život je věru pouhý mžik. Tím spíše hleď si zatancovat. Nejsi snad rodem tanečník?