Emi           G           D                 C
   Kdo mě spálil já se ptám, údiv nad proměnou od rána mám,
   Emi            G
   kdo mě spálil, když jen hřál,
   D                 C
   parfém spáleniště navždy mi dal.
        Emi             D           C      G     Emi
   Od rána dech ženy už znám, óóóó, vůni ženy už znám, óóóó.

   Ženskou vůni cítit mám, když mě obejmou i když budu sám,
   vůni dávnou, vzácnou kořenou
   stejnou nad Vltavou i nad Seinou.

R: Od rána dech ženy už znám, óóóó, vůni ženy už znám, óóóó,
   vůni ženy už znám, óóóó, vůni ženy už znám. (stále ji cítím)
R: + od rána ji cítím.
R: + provždy a stále.
R: