Emi
V zákoutí duší a špíně svědomí
                           C
tam v prachu města bydlí milión slepých milenců
                 D                Emi
a prosí ať ještě jednou jak ptáci vzlétnou
Hnízda si staví ve větvích
                                   C
v pahýlech koruny stromů, co listí dávno nemá
       Ami         D                 Emi
na slunce křičí plameny, ať město očistí.
    G      D         Ami     Emi
Jen sirkou škrtnout, oheň už hoří
  G         D      Ami      Emi
z chrámů je popel, město se boří, plameny, plameny.
      C               Emi
Krysy utíkají a jenom plameny, plameny,
         D                   G
někdo se ohlédnul: jak bílej přízrak.

             D          Ami
R: Z plamenů dívka vychází
            Emi          C              G
   v náručí syna s očima mýma, jak boží dítě
             D          Ami
   Z plamenů dívka vychází
           Emi              C             G
   zrozená pro mě z plamenů ohně, bohem i ďáblem
             D          Ami
   Z plamenů dívka vychází.

Královna noci a kněžka myšlenek
z představy ve snech zrozená
vzácná a jediná mezi ženami.
Z popela hrdá teď hlavu zvedá
kráčí stoletím, oheň má místo věna
jako Johanka, jako bezejmenná žena plameny, plameny
krysy utíkají a jenom plameny, plameny
někdo se ohlédnul: jak bílej přízrak.

R: