D              G            D
1. V lesích bílejch hor je kluků pár
                   Hmi        Dmi
   Co se mnou dolů dřevo svážejí,
   D                   F#         G          D
   Každej z těch kluků ví, že mám lásku v údolí,
                      A          D
   Že se každý podzim za ní navracím.

2. Teplo dívčích dlaní dopis ukrývá,
   Když sem pošťák jednou za čas zavítá,
   Z kapsy tahám fotku tvou, svou holku nevěrnou,
   Zase dál jak ideál uctívám.

   Hmi              G               A
R: Láska tvá je jak křídla tažnejch ptáků,
     Hmi         G            F#
   K slunci blíž stále chtěla jít.
       D     A         Hmi      G
   Ale já ti jen nabíd vůni táboráku,
            D            G            D
   Hvězdnej krov a lůžko lásky z kopretin.

3. Zase klády dolů kopcem klouzají,
   Tahle práce s sebou nese prokletí,
   A jenom Pán Bůh ví, kdo tu život zatratí,
   Kdo se zpátky do údolí nevrátí.

4. Taky kamarád tu zůstal pod kládou,
   Já se slzama v očích nad ním stál
   Ještě za ruku mě vzal a pak tiše zašeptal,
   Jméno holky, co jí do údolí psal.
R:

5. Každý večer píseň vlků slýchávám,
   Proč je tolik teskná, sám sebe se ptám,
   A když jdu potom spát, tak sen si nechám zdát,
   Že tu v dlaních místo pušky holku mám.