Já, osudem prokletý, teď trpím víc než to zvíře a ze všech koutů se plíží temnota slizká jak bahno močálu do kterého se propadá mé svědomí Já, osudem prokletý, cítím jak slábnu a ty rudé tlamy všech přízraků pekel se na mne šklebí svým zlověstným smíchem a já vím, vím, že si jdou pro mou duši kterou jsem beztak dávno prohrál Už démoni z temnot pro mě jdou ty přízraky duši odvedou už démoni z temnot pro mě jdou ty přízraky duši odvedou