Já, osudem prokletý, 
teď trpím víc než to zvíře 
a ze všech koutů se plíží temnota 
slizká jak bahno močálu 
do kterého se propadá mé svědomí 

Já, osudem prokletý, cítím jak slábnu 
a ty rudé tlamy všech přízraků pekel 
se na mne šklebí svým zlověstným smíchem 
a já vím, vím, že si jdou pro mou duši 
kterou jsem beztak dávno prohrál 

Už démoni z temnot pro mě jdou 
ty přízraky duši odvedou 
už démoni z temnot pro mě jdou 
ty přízraky duši odvedou