Sedí v cele sám a počítá čas který ještě zbývá, než se rozední myšlenky hlavou táhnou, jak havran oblohou a venku za zdí žaláře svítá ráno poslední rudá slunce zář věstí temný den a mříží okenní kalná mlha proniká sedí v cele sám hlavu v dlaních složenou a slunce zatím čas neúprosně počítá Duši svírá beznaděj a ďábel se raduje když do myšlenek vniká úzkost smrtelná a smrťák pařátem svým na zeď kobky maluje jako kříže nad hroby, černé stíny mřížoví Sedí v cele sám, chlad okovů nevnímá náhle chodbou za dveřmi kroků zvuk se rozléhá čas čekání vypršel a umíráček vyzvání a na cestu poslední smutný průvod vyráží Posvěť se jméno tvé, modlitba zní konec je nadějím, kdo to změní na hradním nádvoří podivné lešení a smrťák těší se na věšení...