C G F G Za mořem nejhlubším, za horou vysokou,C G F G za lesem smutnějším, než oči dětí jsou,F G křídla vran, tisíc bran,F G C devět řek vede tam. Poslouchej... Za bránou tisící, tam zvonková je zem a lidé zvonkoví v ní zvoní celý den, pro váš pláč, pro váš smích, ring-o-ding, i pro váš hřích. Poslouchej... V ulicích z perleti a lístků okvětních, domečky skleněné a z křídel motýlích barevný vodopád, má barev víc, než můžeš znát. Poslouchej... A lidé zvonkoví ve zvoncích zrození, když se stane neštěstí, svým zvonkem zazvoní ring-o-ding, ring-o-ding, ring-o-ding, ring-o-ding. Poslouchej... Nemocní se uzdraví a slunce začne hřát, auta se vyhnou a kdo nemoh, může vstát, ring-o-ding, ring-o-ding, ring-o-ding, ring-o-ding. Poslouchej... Přichází i mezi nás, i mezi námi jsou, na první pohled je nepoznáš, když po ulici jdou, zazvoní, když přijde čas, kde by mlčky stál každý z nás. Poslouchej... Já zpívám pohádku pro děti zvonečků, pro vlásky holčiček, pro ouška chlapečků, ring-o-ding, ring-o-ding, ring-o-ding, ring-o-ding. Poslouchej... Až jednou vyrostou, pak jistě zazvoní, mí lidé zvonkoví ve zvoncích zrození pro váš pláč, pro váš smích, ring-o-ding, i pro váš hřích. Poslouchej... Ring-o-ding-o-ring-o-ding-o-ring-o-ding-o-ding.