D                       F#mi  F#7                Hmi     G
1. Vaříš mi čaj a zahříváš dlaň, říkáš mi taj děvče ledový.
                 D            A
   Chceš, dám ti aspirín nebo polibek,
           Hmi                            G Gmi
   přej si teploměr, dálky hvězdných sfér.
             D                             A
   či slůvka prostá, všechno mám, zkus jen roztát,
               Hmi
   vždyť já tě neznám, tak nás už seznam,
                 G          Gmi
   chtěl bych ti jméno dát.

   D                      A
R: Štěstí, tak mi říkej a budu tát.
   G                         D  A
   Štěstí, co jsi zved v náručí.
   D                      A
   Štěstí, tak mi říkej a měj mě rád.
   G       Gmi           D  A  G
   Štěstí, co smát se naučí.

2. Cestou nejtišší, co zapadal sníh,
   k lidem bosá jdou a pláčou v závějích.
   Štěstíčka schoulená, která jsou největší,
   co příště nepřijdou, která jsou jediná
   a tam, kde je malý dům, však lidé jsou laskaví,
   a z lásky tišší, snáze slyší jak v snách se zastaví.

R1: Štěstí, věčný poutník, co rozdává
    Štěstí za tvou dlaň, dá ti svou
    Štěstí, v něžnou lásku ti roztává
    Štěstí, to je sen o nás dvou
   
                      D   A   G   D
R: ... co smát se naučí.