Muž se svým psem kráčí po silnici
po slepé cestě přes výmoly
pes je kulhající a stařec o holi
kráčí do polí cestou prašnou
Zvedá se prach, mraky černají už
kam se to vleče ten vetchý pár
sto let má starý muž a pes je stejně stár
oba sto let jsou na cestách
Tak jdou, dál jdou cestou rozbitou stále dále
Od jihu se žene déšť
v bouřkách, v bouřkách schovají se pod angrešt
v bouřkách, v bouřkách, tam se k sobě přitulí
Kde je ach čas, kdy muž husarem byl
ve vojsku císaře bil se, bil
pro pět synů a dcer pět černých rakví ztlouk´
a tu šestou si stlouká sobě
Kde je ach čas, kdy pes hlídal mu dům
a trhal kalhoty zlodějům
všechno minulo už, je jenom pes a muž
v téhle deštivě krásné době
Tak jdou, dál jdou cestou rozbitou stále dále
Od jihu se žene déšť
v bouřkách, v bouřkách schovají se pod angrešt
v bouřkách, v bouřkách, tam se k sobě přitulí
Muž se svým psem sedí pod angreštem
a jsou si navzájem vlastně vším
ten déšť nevadí jim, prošli už stovky zim
a v nich stokrát se sami hřáli
Já nevím proč si chce člověk být jist
a lásky váže hned na řetěz
šla jsem kolem těch míst a nikde obojek
prostě seděl tam muž, seděl tam muž, seděl tam muž a pes
prostě seděl tam muž, seděl tam muž, seděl tam muž a pes
