abych se necítil tak sám, projdu se cestou, kde leží loňský listí
nevím, kde jsem, nic nepoznám a zbytky paměti si od vzpomínek čistím
abych se necítil tak zle, jako když noční můra na mne z nebe padá
jenom furt nechápu, o co tu jde, jestli ta naděje je pro mně ještě mladá
to jsem fakt šťastnej, že můžu jít, horší je to, že nevím kam a proč
jestli jsem českej Němec nebo Žid, mám uvnitř hlavy velkej kolotoč
tanky se blíží, už přátelé jdou, je půlnoc a show začíná
bílý maj kříže, motory řvou, krev barví státní vlajky, vržou balalajky tmou
kde je ta láska kde jí mám a proč všichni o ní tolik často mluví
já lezu po kolenou, šel bych i mrtvej, jen když se o tom cukru někde něco dovím
kde jsou ty křídla a dobrej vítr, kterej mě zbaví tíhy matky země
kde je ten výtah a klíče k němu, prej všechny temnoty jsou asi jen ve mně
dejte mi sirky a flašku liu, ať ohřeju mý srdce, který studí
tak mi to ubal, pak mi to vyhul, země tu oplývá krví, mlékem a strdím
tanky se blíží, už přátelé jdou, je půlnoc a show začíná
bílý maj kříže, motory řvou, krev barví státní vlajky, vržou balalajky tmou
tanky se blíží, už tady jsou, je ráno a show začíná
armády bratrů ten smrad přivezou, zasraná okupace, buzerace, strach...
