Nebe je modré jako nebe
a jestřáb je pán krajiny,
najednou ticho, až to zebe,
pak výstřel jeden jediný
Pírko se chytne do větývky,
pohasnou v poli květiny
a z plátna padá krev té dívky
krajinou prázdnou jako prázdniny
A noc je bílá jako plátno,
krajkářka hledí z arkýře
a noc je bílá jako plátno
starého vlámského malíře
Nebe je modré jako nebe
a jestřáb je pán krajiny,
najednou ticho, až to zebe,
pak výkřik jeden jediný
To křičí jestřáb nebo dívka,
kdo je v tom tichu uslyší,
krajkářka, nad ní jestřáb,
takové zvláštní zátiší
A noc je bílá jako plátno,
krajkářka hledí z arkýře
a noc je bílá jako plátno
starého vlámského malíře
