Prošli jsme spolu hořkým ránem,
na víčkách stíny plachetnic,
mlha je rázem celofánem,
zrcadlo nemá rub a líc

V zástupech lidí, kteří nejsou
nalézáš střípky prošlých chvil,
těžké je zjistit, co nám nesou,
ve stínu, který po nás zbyl

Ty přikryješ se řekou, já bleděmodrým plamenem,
slova se spojí s větou, tak asi kdysi vznikla zem

Prošli jsme spolu hořkým ránem,
na víčkách stíny plachetnic,
mlha je rázem celofánem,
zrcadlo nemá rub a líc

Schovaný pod ohněm pak čekám,
kdy se z vln zase vynoříš,
prastarý symbol skryješ někam,
kde srdcem z páry bude mříž

Ty přikryješ se řekou, já bleděmodrým plamenem,
slova se spojí s větou, tak asi kdysi vznikla zem ...