Prošli jsme spolu hořkým ránem, na víčkách stíny plachetnic, mlha je rázem celofánem, zrcadlo nemá rub a líc V zástupech lidí, kteří nejsou nalézáš střípky prošlých chvil, těžké je zjistit, co nám nesou, ve stínu, který po nás zbyl Ty přikryješ se řekou, já bleděmodrým plamenem, slova se spojí s větou, tak asi kdysi vznikla zem Prošli jsme spolu hořkým ránem, na víčkách stíny plachetnic, mlha je rázem celofánem, zrcadlo nemá rub a líc Schovaný pod ohněm pak čekám, kdy se z vln zase vynoříš, prastarý symbol skryješ někam, kde srdcem z páry bude mříž Ty přikryješ se řekou, já bleděmodrým plamenem, slova se spojí s větou, tak asi kdysi vznikla zem ...