ona:
Představuji si tě v polospánku
v ranním vánku
jak ten vánek chladí
v dlaních cítím, jak tě hladí
jen mi vadí, že to nejsem já

on:
Do strun sáhneš
a z těch strun zaznívá milování
je to svátek dotýkání
nemám zdání, proč to nejsem já

oba:
Kam se podíváš, tam jsem já
kam se podívám, tam jsi ty

ona:
Šálek kávy ke rtům přikládáš
jak moře černé lávy
je jak srpnová noc žhavý
jenom nevím, proč to nejsem já

on:
Oblékáš se a tvé šaty
tě důvěrně znají
jak tě něžně objímají
jen mi tají, proč to nejsem já

oba:
Kam se podíváš, tam jsem já
kam se podívám, tam jsi ty