Hej, kluku, pojď, radu ti dám,
říkají odmala, takže všechny ty pravdy už znám.
Třeba Bůh, že prý není,
jinak by dávno všechno už změnil,
ať se přestanu dokola ptát, aby nepřišel pád, 
já cítím čas zakřičet si nahlas.

Chci žít, tak jak chci sám,
pěšky jít až ke hvězdám.

Hej, kluku, sedni si, už je to tak,
tady máš místo, promiň přes to nejede vlak.
A nezapomeň, co se cení,
víc než ta tvá hra na spasení,
že máme ve své ruce, ? revoluce,
já cítím čas zakřičet si nahlas.

Chci žít, tak jak chci sám,
pěšky jít až ke hvězdám.

Když spoutáš mě, vezmeš mi všechno co chceš,
spálíš mě, roztrháš, proměníš v lež,
tak vím, že tohle nevzdám, sebe nevzdám.

Sebe nevzdám, sebe nevzdám, 
sebe nevzdám, sebe nevzdám.

Chci žít, tak jak chci sám,
pěšky jít až ke hvězdám.

Když spoutáš mě, vezmeš mi všechno co chceš,
spálíš mě, roztrháš, proměníš v lež,
tak vím, že tohle nevzdám, sebe nevzdám.

Sebe nevzdám.
Sebe nevzdám.
Sebe nevzdám.
Sebe nevzdám.