Kdyby byli lidi fungující stroje
nemuseli bychom uklidňovat rozbroje.
Všechny naše pohyby by řídil svatý stroj,
myšlenky a řeči by neznaly slovo boj.
Ideální, přesné, neznající zmatek,
na svět bychom nepřišli z rodících matek.
V továrně na lidi začli by jsme řvát,
než by nám nahráli do hlav ten správný řád.
Roboti, stroje, dokonalý ksichty,
chodili bychom rádi i na noční šichty.
Roboti, stroje, dokonalý ksichty,
spokojeně by jsme žrali i fabrikový šlichty.
Každý svoje místo podle schématu by měl,
nikdo by v pochybách doma netrpěl.
Štěstí by se dalo nahrát na našich hlav,
to by se nám umíralo, žilo bez obav.
Roboti, stroje...
