Víckrát mi nevolej
Zapomeň na můj byt a telefon
Naše schůzky bezradné
Na chvíli opustit to nejde
Znovu stát netoužím
Dlouho sám to nevydržím
Posté i poprvé
Můj sentiment do větru jen hrál
Už víckrát nebudu
Mokrej pes běhající tmou
Růže zamkne beznaděj
Na tisíc západů a pro druhou
Její tvář dobře znám
Na okno jí nezaťukám
Na stolku leží náš úlek
Kam teď to odvážil se ptát
Já vím, že každý jsme jinde
Dva kousky z bonboniér
Ztrácíme všechno co přijde
I smysl pro fair play
Víckrát mi nevolej
Zapomeň moji tvář
