1. Čas máků, po klekání 
   kráčím strání stále výš,
   zpěv ptáků, ty se bráníš, 
   já se skláním níž a níž.

R: Já zpátky si dám tenhle film, kterej znám, 
   ve kterým hraju sám vedle ní,
   rád, chtěl bych rád chvíli dál ještě hrát 
   tuhle báj, kterou nikdo necení.

   Zpátky si dám tenhle film, kterj znám
   a kterej z plátna čas dávno stá´h.
   Byl to prej kýč, kdo ví,nechci znát,
   já zpátky chci si ho dát.

2. Čas šípků, mraky pláčí,
   kdo to kráčí právě k nám.
   Krok dívčí, tep se zvýší
   a rty dýší: Rád tě mám.

R: Já zpátky ... chci si ho dát.
   Já zpátky chci si ho dát.