Ach, jaká záhada je láska
Dva lidé, co si včera byli cizí,
jsou dnes k sobě připoutáni
Jak dávno by se byli hledali
Jsou spolu znenadání
Ty jsi moje slunce
Když odcházíš, je půlnoc temná
Já tu stojím pak sám a na světě nejsem rád
Život je trýzní a marně chci s ním se rvát
Tys'má hvězda bílá
Bez tebe má se ztrácí síla
Přijď, jitřenko má!
Můj zítřek je zrádná tůň
Já volám úsvit a zbytečně mávám snům
Pohled tvých očí stále mě volá
Kdekoli dlím – o tobě sním a tebe chci mít
Jen s tebou najít smím léta štěstí
A v rukou tvých osud je můj, má milovaná!
Milovaná…
Milovaná…
Jen má, jen…
Ty jsi moje slunce
Když odcházíš, je půlnoc temná
Já tu stojím pak sám a na světě nejsem rád
Život je trýzní a marně chci s ním se rvát
Tys' má hvězda bílá
Bez tebe má se ztrácí síla
Přijď, jitřenko má
Můj zítřek je zrádná tůň
Světlo mi dej – a zůstaň má!
Jen má!
