I když jinak voní tráva a jinak voní vzduch a pes už pokulhává přes další letokruh i můj krok už je kratší a sotva mění směr. Občas je to k pláči , ale přesto je to fér co měl jsem to mi stačí, co mám je víc než dost , tak proč bych se měl mračit když můžu zpívat pro radost. V mích písní zněla slova , všech velikých básníků a čas je sotva schová pod mechy pomníků Dny se mnou soupeří a stáří vítá mě u dveří , ten jeho úsměv mu nevěřím , laskaví lhář. Ať zní můj testament a z každým tónem se chvěje zem , ať ví že stále jsem tím kým jsem neměním tvář Když stále je co dýchat a koho milovat , proč by měla lidská pýcha na život žalovat. Ať stěžují si druzí na noci bez spánku , se mnou tančí můzi až do ranních červánků a duše volá vivat a srdce velí steč , chci do dálky se dívat a neztratit svou řeč a z každým novým ránem vyjít slunci vstříc a být svým vlastním pánem i sluhou a nic víc Dny se mnou soupeří a stáří vítá mě u dveří , ten jeho úsměv mu nevěřím , laskaví lhář. Ať zní můj testament a z každým tónem se chvěje zem , ať ví že stále jsem tím kým jsem neměním tvář Dny se mnou soupeří a stáří vítá mě u dveří , ten jeho úsměv mu nevěřím , laskaví lhář. Ať zní můj testament a z každým tónem se chvěje zem , ať ví že stále jsem tím kým jsem nezměním tvář