Co je v lidech nejvzácnější – to dítě ví:
Je to přece láska!
Je jak prostá říkanka z hor
Jak tichý chór, co rány pohladí
Co v nás je nejžhavější – to dítě ví:
Je to přece láska!
Bodá a pálí to v nás
V zádech je mráz
V hlavě bezvládí
Ztrácíme zábrany, rozum jde spát
A země je nádherně vratká
Vratká
Ať zítra je svátek lásky
Ať s námi věčně zůstává
A šílenou spoustu krásy dál nám rozdává
Ať láska svátek má
Co mě k tobě táhne jak proud
zkus uhodnout
je to přece láska
Tvůj dotek boří mou hráz
nevnímám čas a svět kolem nás
Ztrácíme zábrany, rozum jde spát
A země je nádherně vratká
Vratká
Ať zítra je svátek lásky
Ať s námi věčně zůstává
A šílenou spoustu krásy dál nám rozdává
Ať zítra má láska svůj den
Ať zítra taky svou noc má
My ji slavit rádi půjdem
Já – ty – ty – a já
Ať láska svátek má
Projdem spolu městem
Ať mi všichni závidí
Ať na mě všechny žárlí
Až nás potká půlnoc
Najdem město bez lidí
Budem slavit svátek lásky
Co bude dál, to už se nevypráví
A když, tak jen básnickou zkratkou
Sladkou
Ať zítra je svátek lásky
Ať s námi věčně zůstává
A šílenou spoustu krásy dál nám rozdává
Ať zítra má láska svůj den
Ať zítra taky svou noc má
My ji slavit rádi půjdem
Já – ty – ty – a já
Ať láska svátek má
Ať láska svátek má
