Madona z nároží,
přístupná,ústa hříšně svádivá.
Jak anděl s náloží,
v očích má příslib hrátek lásky.
Maják všech zbloudilých,
co tmou hledají svůj záchraný prám.
Z Madony sálá hřích,
let pár, škoda jí k těm nájemným hrám.
Svůj půvab v tmách prodáváš,
beznaděj nebo útěk?
Déšť tvé sny splách,kde jen jsou,
kdy se vrátíš zpátky k snům,
láskám a dávným snům.
Madona z nároží,
vábivá,letmý přízrak půlnoční.
Něhu a dávku lží,
namíchá, nápoj náhlé lásky.
Hned ztrácí jak cín,
svůj původní žár.
Běh věcí má svůj řád,
je znám z oficín, vše za mincí pár.
Svůj půvab......
.......dávným snům.
Vrať se ke svým snům.
