Já na náměstích stával s láskami
a různá nebe byla nad námi
těch lásek bylo víc než náměstí
pár jsem jich ztrácel sám,
pár obelstil
Jsou ženy různé jak ta náměstí
když pamětí si cestu proklestí
dál jsou to krásné sochy
skryté dávnou patinou
já stejně čekám dál tu jedinou
Moje lásky z náměstí
jak žít mám právě s tím
s tím že dávnou rouge já cítívám
a závrať z vás mi splývá
Moje lásky z náměstí
jak já žít mám právě s tím
že mi schází dál má vzdálená
ta co se dál mi skrývá
Co já jen viděl měst i náměstí
a náramků dal štíhlým zápěstím
co jen to bylo jmen
já dnes nemám svůj den
Pod oknem žloutne strom
snad pro štestí
