Tak si říkám: „Nech to být!“
K čemu křísíš, co má spád
Loňský plamen – jak to bývá
Dávno dávno dávno zchlad‘
    
Tak si říkám: „Nech to být!“
Zašlá láska je ta tam
Tichým spánkem odpočíváš
Jenže stejně ptám se, ptám
    
Kdo teď má tě rád,
jak měl jsem já?
Kdo teď má tě rád,
ó lásko má?
Kdo teď ráno kávu z šálků s tebou snídá?
Závidím mu málem,
dá se říct
I když lásku tvou a stálost neuhlídá
On tě má – a já už nikdy víc
    
Tak si říkám: „Je to pryč!“
Jsem zas volný – bohudík!
Z prvních týdnů milování
Zůstal pouze pouze zvyk
    
Já ti vrátil tedy klíč
Já jsem skončil všechno sám
Je mi krásně – nemáš zdání
Jenže stejně ptám se, ptám
    
Kdo teď má tě rád,
jak měl jsem já?
Kdo teď má tě rád,
ó lásko má?
Kdo teď ráno kávu z šálků s tebou snídá?
Závidím mu málem, dá se říct
I když lásku tvou a stálost neuhlídá
On tě má – a já už nikdy víc
    
Tak si říkám: „Je to pryč!“
Proč se trápit, proč se smát?
Osud za nás karty míchá
    
vokál:
(někdy štěstí – někdy pláč)
    
Jak on rozdá, budem hrát
    
vokál:
(jak on rozdá, budem hrát)
    
Tak si říkám: „Je to pryč!“
    
vokál:
(mám se trápit, nebo smát?)
    
Už se příběh odehrál
    
vokál:
(odehrál)
    
Člověk doufá, dokud dýchá
Dokud dýchá, doufá dál