Byl to celkem příběh krátký,
jen malá láska s malým el.
Ani nechtěl jsem tě lákat zpátky,
snad jenom otazník jsem v tváři měl.
O něco jsme chvíli hráli,
pak v poločase pískly aut.
Ještě chvilku jsem tě ztrácel v dáli,
a pak mě pohltily proudy aut.
Jeď, jeď má to spád i na dva tři válce,
jeď, jeď má to spád, teď patříš jen dálce.
Je krásné se hnát dálavou,
dokud se před tebou kroutí s plnou parádou,
zatáčky brát teď už jdou ti.
Život je rychlý a v plném spektru,
celý se vejde do tachometru.
Třeba se minem jen o pár metrů,
jeď má to spád.
Nejde o ten velký závod,
jde spíše o to dál si hrát.
Nikdo nemusí mi dávat návod,
jak zdolat dlouhé šňůry autostrád.
Nechybíš mi vůbec v ničem,
a nepodléhám náladám.
Díky tobě můžu cinknout klíčem,
a jet svůj závod jak ho cítím sám.
Jeď, jeď má to spád....
......má to spád.
Jeď, jeď má to spád....
......má to spád.
