Telefon bdí, ten vždycky bdí,
když se má jít vážně už spát.
Kdosi mi zas zašeptal vzkaz
a já váhám, mám-li být rád.
Ten hlas mi přál abych krásně spal
a svěží ráno vstal.
Pak řek mi jen není to sen
mám vás ráda.
Doufám, že zavolá zítra
na tom mi tuze teď záleží.
Bez ní já usnu jen stěží,
musel bych prášek si vzít.
Věřím, že uslyším zítra
o něco víc jak se náleží.
Vždyť tady o dost už běží,
je to jak být, či nebýt.
Telefon spí, ten vždycky spí,
když se vážně nechce jít spát.
Nikdo mi zas nenechal vzkaz
a já váhám mám-li to vzdát.
Čekám ten hlas, co mi včera přál,
přál abych krásně spal.
Pak řek mi jen není to sen
mám vás ráda.
Doufám, že zavolá zítra
na tom mi tuze teď záleží.
Bez ní já usnu jen stěží,
musel bych prášek si vzít.
Věřím, že uslyším zítra
o něco víc jak se náleží.
Vždyť tady o dost už běží,
je to jak být, či nebýt.
Vždyť tady o dost už běží,
je to jak být, či nebýt.
Je to jak být, či nebýt.
