KG: Proč mám rád, když jsi blízko?
HZ: Co já vím, co já vím, co já vím…
KG: Proč mám sklon i zpívat nízko?
HZ: Co já vím, co já vím, co já vím…
KG: Hádat dál to se neopovážím.
HZ: Někdo nám musí odpověď dát.
oba: Je to tím, že si vážně tě vážím.
KG: A to je víc než mít rád.
HZ: Proč nám zní láska v písních?
KG: Co já vím, co já vím, co já vím…
oba: Proč i já chci žít s ní(-m)?
Co já vím, co já vím, ó, co já vím…
HZ: Každý sám podle sebe prý soudí.
KG: Neplatí v lásce, to snad už víš.
oba: Je to tím, že mi v žilách krev proudí
o hodně víc, když jsi blíž, jsi blíž.
KG: Přiznávám bez všech zábran a falší
v písních svých byl jsem milován víc.
oba: Náhodou teď už zpívám další
a co já vím, jak to říct, jak říct.
HZ: Co já vím.
KG: Co já vím.
oba: Co já vím.