Tvář mě pálí jako žhaví tál, 
žár slunce vysál mi dech.
Co bych vám tu dlouze povídal 
žízním jak suchý břeh.

Bílý písek sílou tapíra,
svírá mi rám kolem úst.
On tu říká, že už zavírá,
v půl šesté má už půst.

Zavírá se v půl šesté,
ne, nechcem se přít.
Jenže není půl 
tak buď chlap jak má být,
tak buď chlap jak má být.

Výheň léta žízní upíra
zkouší na mě hrůzy hrůz.
číšník na mě svůj zrak upírá, 
rád bych si dal i džus.

Jenže říká, že už zavírá,
že mám jít o dům dál.
Nejspíš si mě jen tak dobírá,
aby se líp pak smál.

Zavírá se v půl šesté,
ne, nechcem se přít.
Jenže není půl 
tak buď chlap jak má být,
tak buď chlap jak má být.

Říkám si je ze všech nejlepší,
zdá se mi že má i cit.
Já bych řek to, že je především 
zkrátka chlap jak má být.

Zavírá se v půl šesté, 
ne nechcem se přít.
Dávno bylo půl,
tak buď chlap jak má být,
přines nám poslední, 
dřív než se rozední.