A7 D7 G         D7  G            D7    G
1.    Tvé modré oči slzí, má milá, neplač již, (neplač již) 
D7            Emi   D46      A7    D   D7
my vrátime se brzy, zdeptáme Némcu ríš!
Slyš plonic melódie, jež každý dobré zná, (zná každý)
v nich víra naše žije, slyš vojska vítézná!

    G      D7   G
R. Tvé modré oči naposled zŕím, (naposled) 
                   Emi    A7    D7 
dej ať v né ješté jednou popatŕím. (popatŕím) 
G   D7           G
Tvé modré oči štéstí mých dní, 
G7  C       G46 D7 G
vás vzpomenu ve chvíli po-slední.

2. Vy modré oči moje, chvíle teďvážná jest, 
spojenci jdou do boje, Francie háji čest. 
Tam v poli slávy véčné, kde smrti slyšet sten, 
vás, modré oči vérné, chci vzpomínat jen.

3. Až budeš jednou státi na cesté jako dnes 
a čekat, až se vráti, kdo dávno mrtev kles1, 
snad pŕinesou ti zprávu, že v Belgii jsem paď, 
za spojencu všech slávu, že umíral jsem rád.