Sonja {COHЯ} Ruská balada z 1923 - Kpt.Kid 1967-70
/Andante/
Ami Dmi Ami Dmi E7 Ami E7
Ami Hmi5 Cmi5 Hmi5 E7 Ami
Nekonečné Sibiřské jsou pláně,
kam oko hlédne věčný leží sníh.
Ami Hmi5 Cmi5 Hmi5 E7 Ami
A kolem holé nebetyčné stráně,
své bílé štíty halí v o blacích.
G7 C G7 C E7
A v chatě jež až k oknům v sněhu skrytá,
muž v trestaneckém šatě sedí sám,
Dmi Ami Dmi D#mi/A# E7
Již léta strádá, beznaděj jim zmítá,
teď stesk svůj hvězdám žaluje a tmám.
Ami Dmi Ami Dmi D4
Rf.: Sonjo, Sonjo, (sbor tiše: Sonjo, Sonjo…) jediná ty moje,
Dmi Ami Dmi D4 Ami E7 Ami
čelo jako sníh,
Záhadné, ty teskné oči tvoje líbám v nocích bezesných.
Dmi Ami Dmi Dmi
{sbor: můj bóže…} Život můj se ku konci již chýlí,
naděje ve spásu nekynou,
Ami E7
Sonjo, slyš hlas nešťastného, prokletí mé slyš,
Dmi
černé(á) země než mne skryje tíž(níž). {sbor tiše : Sonjo, Sonjo…}
Ami
Ved jsem tě co ženu od oltáře,
mé štěstí Sonjo bylo závratné
číst však nedoved jsem ze tvé bledé tváře,
že jinému už patří srdce tvé.
Když na rtech jeho ústa tvá se chvěla
a šiji tvou on líbal bělostnou,
já v šílenství, svých smyslů zbaven zcela,
jsem v srdce jeho vrazil dýku svou.
Rf.:Sonjo....
Nezvím Sonjo nikdy jsi-li šťastnou,
neb bolest zda též poznalasi žal
a jen vlci táhnou kol když světla zhasnou
a kozák zbloudiv sem, hned prchá v dál.
Nechť obraz můj již zmizel s duše tobě.
A štěstí nového ti vzešel květ
já ve svých snech se zjevím v noční době
a píseň svoji tobě budu pět.
Rf.:Sonjo....
