D4          D      D4/6    D
1. Čekal jsem sám u rozcestí cest,
           Hmi13
   v kapse tabák, vítr a prach,
          Gmaj7
   v duši spáleniště jak po bitvě pláň
       F#m13
   a v očích slzy, co spí na řasách.
   D4          D      D4/6       D
   Já tolik věřil, že lidi jsou fér 
     Hmi13   Hmi4           Hmi
   a vlastně byl jsem poslední,
        Gmaj7
   poslední mohykán, co líže se z ran,
        F#m13                   A4 A7
   když srdce náhle zlobou zkamení.
   G            Emi7              D D4/6 D D4/6
R: Začaruj, můj anděli, veksl přehoď,
      G                Emi7            A4  A
   ať můžem dojít tam, kde jsme chtěli být.
      G           Emi7           D  D4/6 D D4/6
   Z přístavu nám dávno vyplula loď,
        Emi7              G                    D
   loď jménem láska a co víc můžeš mít, můžeš mít.
   Jen hořící šíp ti zasvítil tmou,
   to já ho tenkrát vystřelil,
   abych dostal, co chci a tebe snad měl,
   stejnou jak dřív, tak nač bych tě bil.
   Víš, zlo seje zlo a může se stát,
   že se to vrátí jednou zpět,
   už dobře to vím, že odejdeš s ním,
   z tvé náruče jak orel jsem zas vzlét.
R: