Padal sníh a padl mráz na stupně teploměrů, na krajinu línou Viděl sem ji z vlaku zas, jak čeká v podvečeru a spletl si ji s jinou Kolik roků odčítám, jestli vůbec pravdu mám, jestli je to ta co myslím Oči rukou protírám, kolik vánoc slavím sám, kolik zklamání už znám Podobenství křivky rtů, kde do paměti pálí, kde hoří přihořívá Tiše se jasní jeden z dnů a zrak mě asi šálí, snad proto, že se stmívá Pěstí okno otvírám, pára od úst letí tam, kde se lampa v mlze ztrácí V kapse na řetízku štír, blesky stříbra zajiskřil, kolem pokoj klid a mír Vlak se rozjel zahoukal, já přejel okno dlaní a setřel rosu dolů Vítr zpíval, notoval a hledal sníh po pláni, když já se vracel domů