Dole je stavení mámo táto
Tam já chodívám spát
Bydlí tam muž, co říká mi zlato
a neumí vážně moc lhát
Chodívám k němu se džbánem vody
on povídá, že má mě rád
Žít se mnou chce už prý od té doby,
co může si se mnou jen hrát
Ale já se nenechám, vždyť přeci on není můj pán
Jenže on je ten muž mámo táto
kterého já ráda mám
Odpustím mu i to špinavé bláto
co na mě hází on sám
Nemůžu za to, že přeci tyhle věci
nosí si v srdci jak pán
Bolí mě srdíčko už jenom maličko
láska je silná jak trám
Ovládáš mě nejsem tvá hůlka
kterou ty můžeš mávat jak chceš
Ovládáš mě nejsem tvá holka
které ty můžeš nadávat jak chceš
Ale já já já já se nenechám
Vždyť přece ty ty ani ty nejste můj pán
Za koho si myslíš že máš mě
když nebojíš se na mě řvát
Ale co když řeknu to mámě
já nemusím tě varovat
Pozdě pláčeš slzy své vláčeš
s sebou domů stále sám
Vím proč pláčeš slzy své vláčeš
na tebe já nečekám
Ovládáš mě nejsem tvá hůlka
Ovládáš mě nejsem tvá holka
