Alkohol problémy neřeší, voda taky ne. Tak zvedám flašku nad hlavu , vždyť ňějak to dopadne. Při cestě z práce se stavim na jedno točený, najednou jich je tolik, že nevim kdo to zaplatí. A celá vejplata končí v automatu, myslím, že děti můžou bejt pyšný na svýho tátu. Manželka v depresích, bojí se co příjde , todle je dneska už standratní příběh. Rodiny s otcem, přitom jakoby ho neměli, dluhy splácí dluhy a tak si zase půjčili. To není Holywood, nekončí to hezky. Zeptej se těch dětí,jaký měli dětsví. Todle je osud a ten nikdo z nás nezmění. Smát se, když se ti chce brečet tomu říkám umění. Takový je život řekl klaun se slzama v očích , namaloval si usměv a tím to všechno končí. Musíš se s tim prát, né se toho bát. A pořád říkat, že to nějak dopadne. Musíš se s tim prát, né se toho bát. A pořád říkat, že to nějak dopadne. To co se děje kolem nás, to je vážně k nevíře. Lidi dělaj, že to neviděj, snažej se přehlížet. Někdy slyšim věci ,co ani nejsou možný. A ty všechny příběhy mi přijdou vážně hrozný. Otec přijde z hospody, zbije manželku, taky dceru, která vydělává i když chtěla chodit na lyceum , ale taky ví, že se uživit ňák musí a proto se od 15ti živí prostitucí. Občas taky děti vyrůstaj v rodině feťáků, a při troše štěstí skončej aspoň v děcáku. V tom horšim případě ztratí vůli žít, podřežou se, protože nevědí kudy jít. Je to pořád dokola jak nekonečná páska típat cígo o ruku je rodičovská láska . Teď neříkám sračky, říkám jenom fakta. Každej pátej rodič má svýho syna za spratka. Musíš se s tim prát, né se toho bát. A pořád říkat, že to nějak dopadne. Musíš se s tim prát, né se toho bát. A pořád říkat, že to nějak dopadne.