Amaj7           A7
Přemýšlím zdali srdce snad
       Fmaj7          C
dá se k náměstí přirovnat
D           Emi
svoje stopy nepochopím
  C                D
i když lze v nich číst.

Tak procházím to náměstí
jež sevřené je do pěsti
a chtěl bych v klidu jít však srdce musí bít
i do citlivých míst.

                  Emi           G
R: Jen křídla Meluzíny nevrhají stíny
                    F                  C
   a průhledná jsou tak že nespatří je zrak
                   G                D
   však srdce cítí tlak a určitě je znát, že
                 Emi                    G
   tenké chladné blány jsou zima, mlha, vrány
                     F                    C
   a tichý v kamnech hlas, když naplní se čas
                 Emi
   a lépe je jít spát.

Tam do kavárny můžu jít
a něco jíst a něco pít
má-li cenu hledat změnu
a cigarety dým.

Jen hlavně zůstat nad věcí
snad řízky, možná telecí
a doušek vína připomíná
co už dávno vím, že

R:

Docela jsem už zapomněl
čím začal jsem, čím skončit chtěl
ač volím slova stále nová
nejspíš zbytečně.

Setmělo se už docela
a sklo mě chladí do čela
a všude víří jako chmýří
zkrátka výtečně.

R: