Co se děje, hej, hej, venku leje, jé, jé, ale nám je hej, zblízka i zdáli sjíždějí se kapely chcem aby hrály v pátek pondělí, chcem aby hrály polka bubny činely dál... a smutky kdo by si bral... Co se děje, hej, hej, venku leje, jé, jé, ale nám je hej, sál v jednom žáru, kapela de na doby, má ale páru, zná své nádobí, pár vedle páru, všechno tančit chtělo by v nás... teď není na smutky čas... Najdi tenhle klub a bez obavy vstup sem k nám, zní tu zpěv a smích snad ve všech jazycích a nářečích co znám, ten anebo ten kdo dříve samoten to táh, objeví tu svět v němž zapomene hned, že vůbec někdy cítil marnost a strach. Co se děje, hej, hej, venku leje, jé, jé, ale nám je hej, klub je jak náves, my tu máme randezvou zvuk strun a kláves, tisíc úsměvů, žije ta náves, komu je dnes do zpěvu, nám... a kde jsou smutky.. ty tam. Hej, hej, venku leje, jé, jé, jé, ale nám je hej...