Příteli můj,
jsi o moc pátků mladší
a svěžejší,
rád buď, žes to nezažil,
když říkali nám:
"Jednej tak nebo tak,
nebo právě naopak,
prostě tak jak si zrovna doba žádá,
tohle si oblíkej,
tohle nahlas neříkej!"
Takhle nutili nás ohýbat záda.
Ty můžeš být svůj
a ona být svá
a jako chleba vám
už to připadá.
Ty můžeš být svůj
a svou cestou jít,
proč nemoh jsem i já
tuhle šanci mít?
Ty můžeš být svůj
a ona být svá
a jako chleba vám
už to připadá.
Ty můžeš být svůj
a svou cestou jít,
proč nemoh jsem i já
tuhle šanci mít?
Projezdit svět
se dneska zdá tak snadné
a samozřejmé dávno,
tak mi klidně vynadej,
ať nevzpomínám.
Jednej tak nebo tak,
nebo právě naopak,
jen když nejsi ten, kdo někam se vloupá,
smíš, co chceš - tancovat,
koho chceš i milovat,
všechny zákazy jsou věc děsně hloupá.
Ty můžeš být svůj
a ona být svá
a jako chleba vám
už to připadá.
Ty můžeš být svůj
a svou cestou jít,
proč nemoh jsem i já
tuhle šanci mít?
Ty můžeš být svůj
a ona být svá
a jako chleba vám
už to připadá.
Ty zřejmě jsi svůj
a já divnej brouk,
tak řekni, ať si dám
řeči za klobouk.
Ty můžeš být svůj
a ona být svá
a jako chleba vám
už to připadá.
Ty můžeš být svůj
a svou cestou jít,
proč nemoh jsem i já
tuhle šanci mít?
Ty můžeš být svůj
a ona být svá
a jako chleba vám
už to připadá.
Ty můžeš být svůj
a svou cestou jít,
proč nemoh jsem i já
tuhle šanci mít?
Ty můžeš být svůj
a ona být svá
a jako chleba vám
už to připadá.
Ty můžeš být svůj
a svou cestou jít,
proč nemoh jsem i já
tuhle šanci mít?
Ty můžeš být svůj
a ona být svá...
Ty zřejmě si svůj
a já divnej brouk...
