Píšu pastelkou,
že tě láskou převelkou mám rád.
Píšu písátkem
a chci řádek za řádkem dál ti psát.
Píšu násadkou,
ať má tvůj tep pod látkou proč bít.
Píšu malíkem,
že tvým zlatým slavíkem chtěl bych být.
Zafixuj si nastokrát,
to co smím ti fixem psát,
že čas neztracím,
píšu písmem tiskacím
na plakát - mám tě rád.
Že jsem troufalcem,
píšu chci mít pod palcem tvou dlaň.
Píšu po římsách,
že bych rád si prosím sáh na tvou tkáň.
Snad bych psal i poslepu,
na zdi škol a výčepů.
Potom bych to zvlád,
popsat beton autostrád,
tímhle svým - mám tě rád.
Přes tvůj nezájem,
píšu na déšť nad krajem, já dál.
Na tác pod šálkem,
píšu, že jsem pisálkem, rád se stal.
A že tvůj už navždy jsem,
potvdím i podpisem.
Myšlenkou jak hrom,
popsal bych i Matterhorn,
mám tě rád - Jirka Korn.
